Když se bavíme o vzorcích / programech, tak se mluví o něčem co je hluboce zapsané v těle daného člověka – předávají se generačně – typicky se děje to, že pokud třeba matka byla zbita během těhotenství, tak to bohatě stačí na to, aby se dítě během života stalo buť násilníkem nebo naopak obětí – prostě daný vzorec byl „úspěšně“ nahrán už v prenatálním období – to kterým směrem (jestli opak, nebo to stejné) se dítě pak vydá záleží na dalších faktorech – ale rozhodně takový člověk bude prožitou zkušeností poznamenán. Funguje to, i když si nic takového vědomě nepamatuje (a mentálně si to ani pamatovat nemůžeme). Vliv této vzpomínky/programu bude působit dokud si trauma z prenatálního období neuzdravíme – například nějakou terapii..
Pozoruji tenhle fonomén už dlouho, a za každým znásilněním / obtěžováním / fyzickým násilím apod se schovává příběh z dětství, kde se to zapsalo a také většinou celá serie různých životních zkušeností potvrzující tuto naši děskou zkušenost..
K přitahování dochází proto, že se tělo/duše/podvědomí snaží přitáhnout znovu stejnou situaci, aby se konečně dostalo možnost vypořádat se s ní úspěšně..
Funguje to úplně na jakékoliv podvědomé vzorce nejen násilí a zneužívání, funguje to na peníze, na rodinné konstalace na cokoliv – stále si přitahujeme znova dokola to stejné, dokud to konečně nevyřešíme..
Ještě upozorním, že první zápisy do našeho těla o zneužívání apod si lidé téměř nikdy nepamatují (mysl je vytěsňuje a tím vás chrání) a lidé se je často dozvídají až, když začnou pátrat v rodinné historii (mamka řekne, že ji táta zbyl když byla těhotná, nebo vám řekne že tatka vás zbil když vám bylo 5 let apod)..
Rozpomenout se na takové vzpomínky dá ve změněných stavech vědomí – hluboké meditace případně pomocí některých drog (LSD, MDMA, lisohlávky)..
Pak se může stát, že příjdete za mámou a řeknete jí, že víte, že se jí něco stalo, když s váma byla těhotná a ona nechápe, jak byste to mohli vědět.. Vaše TĚLO si vše pamatuje 🙂